pondělí 31. března 2008

Tři ženy a čtyři dny

Podrobnější psaní o ženách třech a dnech čtyřech brzy snad dodám, zatím jen fota ZDE k nahlédnutí.. a probírám se obrázky dalšími, tak i barvení vajíček vyjevím.. jen internet mě nasírá svou zabržděností..


pátek 28. března 2008

Od emocí k systému

Přestože je to už řádka dní, co jsem se vrátila z Ruslandu, a vzpomínky na onen krátký výlet do "jinam" se stávají mlhavějšími, chci se s vámi dodatečně o některá svá pozorování podělit. (fota ZDE) Když pominu vyprávění o prachu, smogu, nepříliš přívětivých výrazech ve tvářích místních obyvatel, či nízkých cenách vodky, tenhle kousek země na mě zapůsobil, a to fest. Asi nejsem schopna přesně vystihnout, co jsem ucítila ve vzduchu po překročení ruských hranic (na kterých jsme mimochodem strávili víc než hodinu čekáním ve frontě a vyplňováním lístečku, jež pak byl podmínkou ubytování v hotelu..), a možná jsem něco cítila jen proto, že ve Finlandu ve vzduchu kromě vůně stromů nepoletuje vůbec nic..?
Mohla bych mluvit o směsi chmuru a síly, temna a mohutnosti, chladu, rozlehlosti a beznaděje.. Mohla bych mluvit o vášni, smutku, prožitku okamžiku.. Mohla bych mluvit o tanci, zpěvu a boji, o pravidlech, jež je nutné obcházet..
Potkávali jsme na ulicích páry, ženy s kyticema zavěšené do mužů, slavící den žen. Viděli jsme muže, jež v podvečer uprostřed města na břehu Něvy fackoval ženu. Pozorovali jsme hosty kavárny, jež ke kávě srkali nezbytný likér, vodku, či víno a zobali čokoládu. Nad kafem sedící plačící ženu, hladil muž po ňadrech.. Snažili jsme se přežít přecházení širokých silnic, po kterých se auta proháněla rychlostí, jež jim prostor dovolil.. A snažili jsme se na nic moc neptat. Protože pokud něco chceš, ošklivý turisto, nauč se rusky, nebo si pořádně připlať.
A pak jsem se vrátila do Jyväskyly znovu dýchat vzduch čistý, sterilní. Přecházet nalajnované přechody na zelenou. Naslédovat funkční pravidla a systém a tvářit, že doteky mezi lidmi neexistují.
Konečně přilétl Můj Milý, jež cigarety má velmi rád. (fota ZDE) A byl překvapen, jak nesnadné je ve Finlandu svou denní dávku tabáku dodržet. Cítil se diskriminován chladným schodištěm namísto kuřárny. Připadal si podezřele, když si mě po městě za ruku vodil, natož když si mne více k sobě přivinouti chtěl. Byl nadšen pozorováním pod mým oknem vřeštících školáků, jež vždy jak na povel vybíhají spořádaně se zvoněním na dvůr, bez dozoru se poslušně pohoupat a se zazvoněním zas mizí, jak mávnutím proutku, v budově..
Tolik dalších věcí jsem chtěla psát, budu však spíše po návratu dlouho povídat!

..ju, a k těm znakům na začátku, ten nalevo je Petrohradský, napravo Jyväskylský znak..

neděle 23. března 2008

První noční alba

Tak jsem poněkud přecenila své možnosti a za poslechu srdceryvných songů zvládla úspěšně dokončit jen jedno petrohradské fotoalbum (koukni ZDE). Druhé fotoalbum, kde jsou převážně naše dívčí maličkosti, umístěné v onom městě někde mezi prachem a sněhem, dokončím zítra, dnes už nemám sil.. Avšak mám dosti relevantní omluvu - Eliška se dnes po návratu ze sauny proměnila z masochistické osůbky v Elzu sadistku a nutila mne rovné dvě hodiny k činnosti, jež mne zničila. Pomocí Ovo barviček, octa a Ovo nálepek z Jihu doručených, mě zmanipulovala pod záminkou dobré zábavy k ..ehm.. barvení velikonočních vajíček a vázaní krepového papíru na dveře naší nory.. Myslím, že náš španělský soused bude mít po ránu trošku stres z toho, zda má jen pořádnou opici, nebo už se zcvoknul..
Do hajan

Zpátky na síti

Drazí a všeci, co jste mne přes mou zamrzlost stále ještě nevytěsnili do nevědomí - jsem zase tady plná sil a šťav sdělit vám mnohé a mnohé ukázat, neboť Můj Milý mne dnes opustil a já mám opět před sebou kupu prázdných nocí určených k umísťování fotoalb na síť.. Takže, jdu si pustit do uší několik desítek "emo" songů, u kterých se mi bude lépe tesknit a probírat a popisovat fotečky jak z Petrohradu, tak z dalšího pobíhání tady po Jyväskyle..
A abyste se nenudili, nalaďte se poslechem několika taktů ruského popu, jež byl poušťěn našim milým, nonstop vodku s džusem cucajícím a stále hladovým přítelkyním sporťačkám při noční jízdě límuzínou po Petěrsburgu.. (aj, už si zase koleduju o pár ran lahví vodky po hlavě..)

neděle 9. března 2008

St. Petersburg

Fuu.. je nedělní noc a já jen přikládám pár obrázků z cesty do země, jež mě oněměla.. až se trošku oklepu, přidám fotoalbum a snad i něco povím..