Za polovinou

Nevím proč, ale od té doby, co se přehoupl březen do dubna, mě přepadá nostalgie a myšlenky rekapitulující můj pobyt zde.. A protože jsem ve víru minulých týdnů jaksi pozapomněla podávat zprávy o čemkoli a komukoli, hodlám teď spojit příjemné s užitečným a v pauze mezi doháněním školních povinností a nákupem ingrediencí pro přípravu tentokrát večeře typicky české pro holky zde netypicky asijské (nechť taky zakusí diametrální rozdíl mezi lehounkým rýžovým sushi plněným ještě lehčím lososem a zcela nelehounkým olejovým bramborákem plněným něčím, co ještě vymyslíme, ale tuk v tom zřejmě bude též.. snad to snesou žaludky jejich malé, když tučnost jídla českého leží v žaludku italském či finském..), hodlám sdělit pár faktů. (fota k faktům budou, jenom později)
Takže co mi uvízlo v paměti za poslední týdny je něco jako směs z oslav dvou narozenin, jedné československé a jedné finské párty, několika večerů ve stylu "jsem nejlepší tanečník disko" (pro Kouře filmu znalé:-)), a pár odvykládaných prezentací na ukončení kurzů, při nichž se mi z počátku třásla kolena i hlas, ale jak toho prezentování bylo víc, tak mi najednou došlo, že středobod vesmíru se opírá o něco jiného než o mě povídající něco před třídou.. a můžu tedy tuto svou novou dovednost připsat na jeden ze svých rekapitulačních listů, tentokrát s nadpisem "co mě naučili ve Finlandu".. ju, taky jsem si zapamatovala asi tříhodinový výpadek elektřiny, kdy jsme nemohli dělat nic a to jakože Nic, ani jíst, vzhledem k okamžitě zavřenému obchodu a nehřejícímu sporáku.. velice podivné Nic v dnešním světě kompjútrů..
Takže škola končí, dopisuju eseje, zapisuju do diáře naplánované výlety (nejaktuálnější asi Stockholm tento čtvrtek, pak koncert v Helsinkách o týden později), okouknutí pár finlandských psycho-zařízení, a rozlučkové párty, protože ne všichni evropani to tady balí až na konci května.. a přemýšlím na podnět svých věrných tam dole na hroudě české, jak strávit první večer v Praze..
Fuuu, dost divné, když je přede mnou ještě víc než šest týdnů!!?