Od teď jsem blog

Moji všeci tam dole,
věci se dějou a já tímto okamžikem pohřbívám hromadný mail jakožto formu komunikace s váma a od teď jsem blog!
ps. abyste nedejbůh neztratili nit, předešlé hromadné finlandské reporty zde postupem - až opravím některé převelice do očí tlukoucí chyby - zkopíruju chronologicky směrem dolů od nejnovějšího k tomu nejstaršímu.. taktéž odkaz na strukturovanější fotogalerii dodám..
pařáta omrzlá

Finlandsko_mail 6.

Všeci!!!
nedlabu na vás, jen z nějakých důvodu zas nic nestíham ani tady nahoře - čas se rozhodl na mě hodit bobek a buď si to mašíruje kdesi v bílých dálkách přede mnou, nebo zamrz za mnou a já si to slepě spíduju do nikam.. (omluva filozofům za laické terminy v mých hlubokých metafyzických úvahách..)
takže opět plodím nestrukturovaný severský list, přestože mě maminka za poslední psani kapečku zjebala (omluva za severomoravský termin všem odjinud), v tom smyslu, ze mi ta vodka leze na mozek..
ráda bych psala o vzrušujícím studiu psychologie, ale psychologické pindy zůstavají pindama i na severu a informace o tom, že na člověka v šoku je třeba mluvit klidným hlasem z očí do očí by nebyla novinkou ani pro necvičenou, drobátko empatickou poloopici.. i zde se mi tedy dostává poznáni kvalitativně na úrovni výzkumu že 80 % lidí čůrá ve sprše.. (omluva za skepsi čtenářům všem)
začlo mrznout sněžit oteplovat se a ledovatět a já zhučela z kola tak, že jsem si na něj půl dne nenasedla v důsledku traumatu a opuchajícího kolena a vodila ho retardovaně vedle sebe s nenávistí k této pošahaně zamrzlé zemi.. (bylo mi později vysvětleno, že to není zemí, ale mou zadní nedostatečně promazanou brzdou, jež prostě zamzrla a nefachala a nutně tedy přední kolo podjelo.. nicméně mne děvčicu zocelenou to opět nezabilo.. (dosud nevím přesně, jestli ocel ve mně nebo špek na mně byl tím skutečným zachráncem..))
ale k věci, protože nasněžilo, můžou sporťáci sportovat, a to i ti nejpovolanější a my se můžem jít v úterý podívat na vlastní oko, jak si to z můstku švihá Ahonen..
den se prodloužil o necelé dvě hodiny za tu dobu co tu jsme a tak se občas pohybuju po venku i za světla, neurotransmitery jásají.. a jásat budou čím dál víc, neboť už v půlce března bude mít den 12 hodin (snad to nepoleze zas nějak jinak na už tak zkomírající rozum..)
uplynulý týden vyhlašuju za týden kulturního mixu mišmaše a zmatku, neboť z něj vycházím pomatena natolik, že si musím vědomě připomínat, kde to vlastně mrznu.. ze startu jsme navštívili lekci japonského bojového umění Shorinji kempo, které jsem považovala na základě četby článku na internetu za velice duchovní, pracující s akupunturou a poněkud bezkontaktní, ale ony se tam lámou zápěstí a vazy jako kdekoli jinde, akorát tady je lámou ve finské dřevěné boudě bez žíněnek.. je-li libo k narovnání zlomeného těla strečink po indicku, tedy jógu, nechte se vést ve finlandu mužem italem.. začal nám kurz analýzy maďarského filmu a absolovovala jsem prezentaci fotek z nepálu.. a dnes v noci jsme "multi-kulti" dorazili návštěvou klubu s živým koncertem brazilského jazzu, kde čepovali(!!!) několik druhů piva českého (krušovice, kozel, plzeň) a belgického a kde se hbitě do rytmu svíjeli nejen švýcaři.. prosím vás najděte mě někdo!!! (no i když asi mě nikdo nenajde vzhledem k tomu že stále nemám umístěnu na rukávu kolem paže jakousi úřady zde doporučovanou odrazku, jakožto pojistku bezpečí a záruku faktu, že váš outfit je nápadně podobný outfitu okroužkované drůbeže..)
jsem cynicka jdu spat.
ps. vyhlašuju soutěž - co symbolizuje finské slovní spojení "kiivi kondomii"?

Finlandsko_mail 5.

Takže.. ve Finlandu je to s pařením asi jako všude jinde, okusili jsme klubíky pohodove i klasickou diskárnu, a odnesla jsem si prozatim tyto závěry: šatnáři si zde zřejmě žijí na vysoké noze, neboť v každém podniku je nutno odložit si bundu do úschovy za euro až dva a zaplatit vstup od eura do nekonečna, dle volby akce, že.. větsinou je u každýho baru nějaká happy hour, kdy je levnější pivo, cider, nebo gin s tonikem, jenomže.. zdejši pivo chutná jak vývar z ponožek, ze cideru me boli hlava a na pravidelnou dávku ginu zas poněkud nedostačují finance.. takže vodka a pre-party vše jistí a pak už i to pivo chutná lépe.. nejsilněji na mne ve smyslu pozůstatku traumatu v mé citlivé dušičce, zapůsobila discoška, kdy nás po vstupu omráčil stroboskop a ohlušily decibely disco hitu stylu DJ Boba a Twenty 4 seven, což by ještě bylo ok, definitivně nás dorazila série finských hitů, kdy se všeci fini jak na povel zvedli z barových stoliček a začli zpívat a pařit na něco.. jak to popsat.. představte si muziku vzniklou mixem michala davida, rumunských O-zone a toho jejich hatlamatla jazyka.. žužo.. ale v rámci enkulturace, jsme se šok rozhodli překonat pozitivnim přistupem, koupí a spořádánim dvou drinku během deseti minut a hupsli na parket k rozjařeným finum..
zajimavé maji řešeni pro kuřáky, vzhledem k tomu, že nesmi v budovach kouřit, vymysleli si dosti diskriminační kuřárny ve formě prosklené buňky v rohu místnosti, kam si nesmí nebohý kuřák vzít ani svůj drink, fakt humáč při srovnáni s českou svobodou hedonistických požitků..
no a pokalební kocovina s chutí na slané a mastné zůstává zachována i zde na severu, zatím ji řešime společným vařenim, kdy s vymletým mozkem rekonstruujem události předešlého večera, přikládám fota jak se nám náramně zdařil smažený sýr.. přesněji sýrovo-olejovo-strouhanková šlichta s naštěstí nepřipálenýma hranolkama z mrazáku..
jo a přikládám i foto kdy spolubydle (vlevo, ta bez láhve v ruce) přišel balík s českým rumem a buchtou z domova, ne že by se to vyplatilo posílat, ale její rodiče mají konexe na kamioňáka co jezdí z té naší rodné hroudy až sem za obratník a tak máme občasnou dávku českých realit zajištěnou..
a pak jeste přikládam svůj psychologicky správně pozitivní pokojik..
zdruv!
(jo a ten nápis na etiketě vína mezi fotama stojí za překlad, my to četli až po nákupu, bo chuť nám přišla dosti zvláštní tak jsme se chtěli dočíst k čemu to pít a ouvej..)

Finlandsko_mail 4.

Hyvaa huomenta!!!
= "dobré ráno" v hatlamatla jazyce, kterému jsem se prozřetelně - nebo spíše z donucení, abych v těch supermarketech nestrávila půlku pobytu - začla intenzivně věnovat.. což značí, že navštěvuji dvakrát v týdnu kurz Survival Finnish (něco jako finština pro přežití) a snažím se do te své nyní vodkou poněkud vymleté hlavinky něco poukládat.. neúspěšně.. ona to je totiz i pro osoby s mozkem na správném místě věc záludná.. jako učení se jazyku, který používá jen půlku abecedy, nepoužívá rody, ale zato veškeré významy vytváří kombinací zdvojených písmenek a přilepováním předpon přípon i kmenů a slov k dalším slovům, zavání trošinku sebemrskačstvím až harakiri..
k mému detailnímu pozorování Finlanďanů se konečně přidaly i schopnosti usuzování a já už vím proč všeci furt sportujou - takže moje teorie č.1 - honí se furt za endorfinama, aby je z té tmy nejeblo! (mimochodem slíbený report o stylech a způsobech paření zde pošlu následně ve speciálním díle včetně fotos)
a tak aby nejeblo ani mě - v duchu existencialního moudra jež jednou vyplodil bobr Evča, že jediné co nám na tom koulovatém světě hrozí je smrt anebo zbláznění - jsem se začla hýbat též!! zanořila jsem nos do letáku s nabídkou aktivit abych našla nějaké sobě rovné a podařilo se, jsem nyní nadšenou členkou kurzu latinských tanců tančených bez partnera (to radši bo bych mu stejně překážela..), jež mají jen malinký háček, a to ten že jsou nám principy kroucení zadku sdělovány ve finštině.. budiž vodka zatím neoslepuje, tak intenzivně kopíruju.. má druhá aktivita jsou tance africké, nelogické a pomateně vypadající, nicméně zároveň tímto dosti zábavné, zvláště při globálním pohledu na hromadu blonďatých dle sportovnich trendů od hlavy k patě označkovaných finek, dupajících patama do podlahy nablýskané tělocvičny za zvuku bubínku a křiku nějakého křováka z cédéčka..
má teorie č.2 - aby je tu všecky nejeblo, usilovně klepou po večerech v té nejtmavší tmě koberce a matrace.. přiznávám že tato teorie je trošku napadnutelná, ale jak jinak si vysvětlit to že člověk vyběhne večer z baráku a začne mydlit klepáčem do matrace? (byla provedena již 4 pozorování za poslední týden)
jinak je teplo, dnes jsem si všimla že i to jezero tady rozmrzlo (tímto objevem jsem trošku pobavila své spoluchodce, kteří mi oznámili že je tam místo ledu voda už asi tři dny..)
no a něco málo k osůbkám jiných zvyků.. na žebřičku vtipnosti vedou asiatky - furt kolem nás cupitají aniž bysme si jich nějak extra všimli vzhledem k tomu že nám sahají tak do pasu.. ale umí na sebe holky upozornit, jak jsou učenlivé naučily se hned pár českých slov a tak teď slyšíme z různých koutů zapištění nečeho jako achooj, doo bruu huť, jak seemieš? měly by bejt plaché, ale jedna si tu už téměř nakvartýrovala do pokoje fina, druhá slavila vehementně narozeniny že o tom vědělo celé patro, jo a při dotazu kolik že jí je, řekla že 22 a pak dodala, ale pro vas 21, my se rodíme a už máme jedna! (tato je korejka.. hážu je do jednoho pytle všechny ale to už mi bylo vytknuto, že prej ani ony si mezi sebou nerozumí když jsou z třeba japonsko - korea)
další zábavný národ jsou irové, hoši zrzatí, nabouchani a mužní, a věčně zlití!!! já tedy nevím možná dělaj i něco jiného ale nevím kdy, když prostě v kuse kalí.. a když náhodou ne, tak jsou ve fitku, tedy myslím, bo jsem tam při mé tour za tanečkama jednoho potkala..
jo a přišel mi balík od milujících rodičů, což jsem zjistila tak, že jsem ve schránce objevila francouzskou doručenku a pochopila z ní jen své jméno (jako ráda bych vymyslela teorii č.3 proč to bylo francouzsky ale na to fakt nemám.. možná něco s unií, možná s letadlem, ale proč z pošty??) pošta už tady asi zažíva své posledni časy, neboť jsem ji nalezla v jakési tovární hale mezi stromem a stromem a obsahovala dvě paní v zástěrách za plechovým pultem s počítačem.. jo mě napadá k počítači, oni je maj připojené na internet i v té budově na sport, si tam tak mezi tělocvičnama na zdech visí asi aby si cvičenci mohli najít do které místnosti jit či co..
no a k podivnostem nadále tady mají pračku na mince, co vypere za deset minut, jsme se lekly že se nám to pradlo rozpadne jak se to začalo v té plechovce rychle točit.. (hledáni způsobu jak pračku zprovoznit netušíce, že vhození mince je dobrý začátek bylo taky vyčerpávající)
fuuu jsem se zas vyblila..
no dnes na spaní nedlabu tak až zítra mezi ranním (poledním?) půllitrem kafe a odpolední saunou slíbený kalební..

Nahdaan huomenna taas =navidenou zitra zas

(Laakari maarasi vaaraa paansarkylaaketta =doktor předepsal špatný lék na bolest hlavy)

..jo a nad těmi písmenky "a" nad všemi jsou dvě tečky - což moje klávesnice nesvede nebo o tom nevim..

Finlandsko_mail 3.

Tak jsem zas zde všeci moji s novinkama ze severu!
minulý týden se stala velká věc, ve finlandu napad sníh a všeci kolem byli happy! štěstí sněhomilců ovšem nemělo dlouhého trváni, neb už druhý den po té co sníh napadl, se urychleně hnali na kopce všech úhlů a ke stezkám všech směrů s vědomím toho, že - cituji sportumilce: "Musíme jít odpoledne na běžky, nevydrží to ani do víkendu, má byt teplo!" (pojem teplo bych ráda upřesnila, jedná se o +1 C)
teplo přišlo a tak se naše dnešní cesta do školy stala opět malým dobrodružstvím, protože nejen že jsme se se svými bicykly brodili břečkami tajícího sněhu, ale ten nesmysl co překážel na zemi, padal i z nebe.. u nás by to byl zřejmě déšť se sněhem, tady to byly naboptnalé sněhové koule, které mi z mého půl hodiny vyráběného make-upu vytvořily na obličeji černorůžový flek, fuck..
ale po obědě jsme si spravili náladu a vyrazili na nákupy do alko-shopu (viz foto), kde nedostatkem vodky skutečně netrpí a my si tedy můžem uspořádat malou pre-party pred odchodem na diskošku, protože tady se kluby otvíraj v deset, tak bychom se museli půl večera nudit a to lidi všeobecně neradi, že.. (report z diska čtěte v příštím díle)
no a co mě ještě pobavilo, když lektorka v jedné prezentaci neměla nějaký údaj a musela ho napsat fixem na tabuli, omluvila se za tuto old-fashioned techniku (pro babičku - tzn. staromodní)..
ju a jsou tady dosti ekologičtí, třídí odpad na všechno možné, i popelnice na oblečení pro armádu spásy či koho tady jsou.. a veškeré nápoje se prodávaj ve vratných plastových lahvích - trošku tvrdší plast to je, to zas jo (viz foto - i vedle automatu na colu jsou sběrné přepravky na prázdné flašky..) - i když prý na druhou stranu produkuje finlandsko množství CO2, což ale není zas tak vidět, jako je vidět třídění odpadu, že..
jeee a já zapomněla na finky - jsou to holky parádivé.. sama kabelka samá kozačka, make-up perfektní.. moc nerozumím, jak můžou dokázat slézt z kola a vypadat jak by vylezly z koupelny, no asi letitý cvik..
jo a nacvičenou jinak mají i termoregulaci, neboť finka, kterou jsme spatřili mezi prvníma hned po příletu z prahy a ihned ji označili za jebnutou, protože stála na nástupišti v lodičkách a silonkách pouze, nebyla finkou výjimečnou a jebnutou, ale na zdejší jebnuté poměry úplně normovanou....
thats all (toť vše),
váš flek

Finlandsko_mail 2.

Všeci drazí!
Tak včera poté, co jsme vymrzli cestou do supermarketu koupit si něco z čeho bychom navařili (což byla bojovka na dvě hodiny, nebot nalézt mezi barevnýma regálama např. pepř, byla dost zábavná action, když všechno koření bylo popsáno jen tou jejich hatlamatlalštinou, taktéž pochopit že margarín je to, co je baleno v krabici na mlíko..) ...jsme usoudili, že je ten pravý čas zkouknout saunu - a teda musím říct, že ted už přesne vím, kde strávím přístích pět měsíců..
tato saunička, která se jmenuje ve finsko-anglicko-českém překladu Na kopci u jezera, se nacházela na břehu jezera, ve kterém byla u dřevěných schůdků vysekaná v ledu ďoura, kam se otužilci a ti co jsou ochotni risknout infakrt můžou smočit.. já infarkt riskla a přežila ale málem jsem nepřežila následné hopskání po zaledněných schůdcích a práskla sebou jak široká tak dlouhá (spíš široká než dlouhá) na zem, a než jsem se vzpamatovala s pomocí tlemících se spolusaunovníků jsem k té zemi málem přimrzla, ale vše dobře dopadlo a mám jen pár monclů na ruce a holeni, pojištovna může zůstat v klidu..
pak nás čekalo milé zjištění, že po sauně se tady dlabou nad ohněm opékáné špekáčky (nebo něco co tak vypadá, z mědvěda to ale vyrobené není, to jak jsem zjistila není zas tak běžné medvědy zde pojídat, je to spíš rarita a pochoutka pro turisty, protože jinak i zde je medvědů už málo, jak nám řekla naše finka průvodkyně) a špekáček si každý může opéct sám nad krbem uvnitř sauny! a k tomuto pak ještě podávají něco jako kousky lékořice - prostě té černé gumy, co jsme žvýkali jako děcka..
no ale zas tato sauna byla nadstandartní s tím jezerem a ledem, například sauna tady na koleji (mimochodem v ceně nájmu) je hodně podobná té naší napodobenině v česku, jen mají na kamnech vyhřívané kameny a ty se dle chuti a potřeby tepla polívají vodou z kybliku, což vytváří páru a zvýšení teploty a vlhkosti..
no a dnes jsme v poledne využili sluníčka, než by nám po obedě zapadlo a šli se projít kolem jezera a do centra.. potkali jsme spousty běhajících a podobně sportujících finů, jezero jsme si prohlídli i z ledu, na kterém vedle nás kluci hráli hokej a důchodci jezdili na bruslích s hůlkama, co vypadají jako hůlky od běžek.. v centru jsme se podivili, když nám světelná tabule oznámila, že je -10 C, v tu chvíli nám začla být zima skutečná a fičeli jsme domů na horké kafe a sušenky.. jo a na téhle procházce jsem detekovala, že finove jsou fakt blonďatí, bledí až žlutí, a vysocí zpravidla.. centrum vypadá stejně jako v jine evropské metropoli - obchody a butiky známých značek, mekáč.. jen chodníky jsou vyhřívané, aby nenamrzaly.. a jezdí mercedesama, bmw, audinama i octaviema!!
fuuu.. toť zatím vše nové mým zrakem postřehnutelné, jdu do sauny.
omrzlina

Finlandsko_mail 1.

Nazdárek všeci!!!
Tak jsme ve středu zdárně s hodinovým zpožděním doletěli do Helsinek, kde už byla překvapivě tma (btw dnes jsme v půl deváté ráno místního času fotila tmu jakožto výhled z okna pokoje a odpoledne západ slunce nad jezerem v Jyvaskyle u školy ve 14.00.. odkud jsme se museli dokodrcat busem do Jyvaskyly dalších pár hodin, nicméně bus měl wc a stavěl na kafe, takže utrpení kleslo na minimum..
Sníh kvůli němuž jsem si koupila úžasné brejle zde jaksi zatím není, finové jsou z toho celí smutní, globální oteplování zřejmě existuje (sorry mr. president) a teploty taky nejsou tak zběsilé, i když se má prej ochladit (tajně za zády finů a sportumilných lidí doufám, že ne)..
Jyvaskyla je čisté město postavené kolem jezera a jaksi v lese.. teda nevím zda v lese, ale proti našim městům to tak působí, neboť vedle budov stojí mega jehličnaté stromy které způsobujou, že vzduch tady voní jehličím i u cest..
Zatím nemůžu říct, zda Finové jsou všeci blond a bledí, protože zatím absolvuju orientační program a je nás tady přes stovku výměnných studentů z celého světa - od Jihoafrické republiky po Island a od Kanady po Koreu - a tak čučím na tváře všech barev a odstínů, Finy zatím nepoznaje.. ale prej pokud jim vyloženě nebudu stát před obličejem a mluvit na ně, tak se mi budou vyhýbat i oni, neb typický Fin spíš mlčí než mluví, a když mluví tak k věci a ne o pocitech a má obavu z cizinců, bere je obloukem.. toť info od našich průvodců zde..
Ani ještě nevím nakolik chlastají, jen vím, že zde mají prohibici, což znamená že v supermarketu je jen pivo, jiné alkoholy mají ve státních specializovaných obchodech, které jsou otevřené asi od 9.00 do 17.00.. co vím, pijou obří množství kafe, jsou první v konzumaci (teď ale nevím zda v evropě ci ve světě.. z čehoz jsem samozřejmě šťastna, jak ví, ti co ví o mé závislosti na kofejnu, ne tak šťastna z prohibice, jak ví ti, co ví o mé.. ehm..toto nečti mami..
Jo a všichni jezdí na kole, já už mám taky, koupila jsem po známosti, ale jinak tady mají second handy na kola za pár šupů.. kola se válejí všude kolem budov, nezamknutá nikdo nic nekrade, což platí všeobecně, např. bundy ve škole visí jen tak u vchodu apod..
Finové mají rádi přesnost, vše tady klape, byrokracie zatím neobtěžuje, pohoda no.. škola nevytváří stres, učitelé si tykají a říkají si jmény, studenti se prý za odměnu rádi učí a chtějí vědět víc.. o vybavenosti školy a učeben nemluvě..
I důchodci a uklízečky mluví anglicky..
Jídlo je formou bufetu, ve kterém je vše od zeleniny přes mlíko k obědu, jež si může člověk nakombinovat, jak je libo (menzo styď se!)..
Ju a ještě jsem si všimla, že v budovách i některých domečcích mají velká prosklená okna od země ke stropu a, kde zřejmě očekávají pár paprsků slunce a světla..
Toť zatím vše, co se realit týče, zatím pa, jdu dál špehovat Finy..
Alex