Finlandsko_mail 1.

Nazdárek všeci!!!
Tak jsme ve středu zdárně s hodinovým zpožděním doletěli do Helsinek, kde už byla překvapivě tma (btw dnes jsme v půl deváté ráno místního času fotila tmu jakožto výhled z okna pokoje a odpoledne západ slunce nad jezerem v Jyvaskyle u školy ve 14.00.. odkud jsme se museli dokodrcat busem do Jyvaskyly dalších pár hodin, nicméně bus měl wc a stavěl na kafe, takže utrpení kleslo na minimum..
Sníh kvůli němuž jsem si koupila úžasné brejle zde jaksi zatím není, finové jsou z toho celí smutní, globální oteplování zřejmě existuje (sorry mr. president) a teploty taky nejsou tak zběsilé, i když se má prej ochladit (tajně za zády finů a sportumilných lidí doufám, že ne)..
Jyvaskyla je čisté město postavené kolem jezera a jaksi v lese.. teda nevím zda v lese, ale proti našim městům to tak působí, neboť vedle budov stojí mega jehličnaté stromy které způsobujou, že vzduch tady voní jehličím i u cest..
Zatím nemůžu říct, zda Finové jsou všeci blond a bledí, protože zatím absolvuju orientační program a je nás tady přes stovku výměnných studentů z celého světa - od Jihoafrické republiky po Island a od Kanady po Koreu - a tak čučím na tváře všech barev a odstínů, Finy zatím nepoznaje.. ale prej pokud jim vyloženě nebudu stát před obličejem a mluvit na ně, tak se mi budou vyhýbat i oni, neb typický Fin spíš mlčí než mluví, a když mluví tak k věci a ne o pocitech a má obavu z cizinců, bere je obloukem.. toť info od našich průvodců zde..
Ani ještě nevím nakolik chlastají, jen vím, že zde mají prohibici, což znamená že v supermarketu je jen pivo, jiné alkoholy mají ve státních specializovaných obchodech, které jsou otevřené asi od 9.00 do 17.00.. co vím, pijou obří množství kafe, jsou první v konzumaci (teď ale nevím zda v evropě ci ve světě.. z čehoz jsem samozřejmě šťastna, jak ví, ti co ví o mé závislosti na kofejnu, ne tak šťastna z prohibice, jak ví ti, co ví o mé.. ehm..toto nečti mami..
Jo a všichni jezdí na kole, já už mám taky, koupila jsem po známosti, ale jinak tady mají second handy na kola za pár šupů.. kola se válejí všude kolem budov, nezamknutá nikdo nic nekrade, což platí všeobecně, např. bundy ve škole visí jen tak u vchodu apod..
Finové mají rádi přesnost, vše tady klape, byrokracie zatím neobtěžuje, pohoda no.. škola nevytváří stres, učitelé si tykají a říkají si jmény, studenti se prý za odměnu rádi učí a chtějí vědět víc.. o vybavenosti školy a učeben nemluvě..
I důchodci a uklízečky mluví anglicky..
Jídlo je formou bufetu, ve kterém je vše od zeleniny přes mlíko k obědu, jež si může člověk nakombinovat, jak je libo (menzo styď se!)..
Ju a ještě jsem si všimla, že v budovách i některých domečcích mají velká prosklená okna od země ke stropu a, kde zřejmě očekávají pár paprsků slunce a světla..
Toť zatím vše, co se realit týče, zatím pa, jdu dál špehovat Finy..
Alex