Všeci!!!
nedlabu na vás, jen z nějakých důvodu zas nic nestíham ani tady nahoře - čas se rozhodl na mě hodit bobek a buď si to mašíruje kdesi v bílých dálkách přede mnou, nebo zamrz za mnou a já si to slepě spíduju do nikam.. (omluva filozofům za laické terminy v mých hlubokých metafyzických úvahách..)
takže opět plodím nestrukturovaný severský list, přestože mě maminka za poslední psani kapečku zjebala (omluva za severomoravský termin všem odjinud), v tom smyslu, ze mi ta vodka leze na mozek..
ráda bych psala o vzrušujícím studiu psychologie, ale psychologické pindy zůstavají pindama i na severu a informace o tom, že na člověka v šoku je třeba mluvit klidným hlasem z očí do očí by nebyla novinkou ani pro necvičenou, drobátko empatickou poloopici.. i zde se mi tedy dostává poznáni kvalitativně na úrovni výzkumu že 80 % lidí čůrá ve sprše.. (omluva za skepsi čtenářům všem)
začlo mrznout sněžit oteplovat se a ledovatět a já zhučela z kola tak, že jsem si na něj půl dne nenasedla v důsledku traumatu a opuchajícího kolena a vodila ho retardovaně vedle sebe s nenávistí k této pošahaně zamrzlé zemi.. (bylo mi později vysvětleno, že to není zemí, ale mou zadní nedostatečně promazanou brzdou, jež prostě zamzrla a nefachala a nutně tedy přední kolo podjelo.. nicméně mne děvčicu zocelenou to opět nezabilo.. (dosud nevím přesně, jestli ocel ve mně nebo špek na mně byl tím skutečným zachráncem..))
ale k věci, protože nasněžilo, můžou sporťáci sportovat, a to i ti nejpovolanější a my se můžem jít v úterý podívat na vlastní oko, jak si to z můstku švihá Ahonen..
den se prodloužil o necelé dvě hodiny za tu dobu co tu jsme a tak se občas pohybuju po venku i za světla, neurotransmitery jásají.. a jásat budou čím dál víc, neboť už v půlce března bude mít den 12 hodin (snad to nepoleze zas nějak jinak na už tak zkomírající rozum..)
uplynulý týden vyhlašuju za týden kulturního mixu mišmaše a zmatku, neboť z něj vycházím pomatena natolik, že si musím vědomě připomínat, kde to vlastně mrznu.. ze startu jsme navštívili lekci japonského bojového umění Shorinji kempo, které jsem považovala na základě četby článku na internetu za velice duchovní, pracující s akupunturou a poněkud bezkontaktní, ale ony se tam lámou zápěstí a vazy jako kdekoli jinde, akorát tady je lámou ve finské dřevěné boudě bez žíněnek.. je-li libo k narovnání zlomeného těla strečink po indicku, tedy jógu, nechte se vést ve finlandu mužem italem.. začal nám kurz analýzy maďarského filmu a absolovovala jsem prezentaci fotek z nepálu.. a dnes v noci jsme "multi-kulti" dorazili návštěvou klubu s živým koncertem brazilského jazzu, kde čepovali(!!!) několik druhů piva českého (krušovice, kozel, plzeň) a belgického a kde se hbitě do rytmu svíjeli nejen švýcaři.. prosím vás najděte mě někdo!!! (no i když asi mě nikdo nenajde vzhledem k tomu že stále nemám umístěnu na rukávu kolem paže jakousi úřady zde doporučovanou odrazku, jakožto pojistku bezpečí a záruku faktu, že váš outfit je nápadně podobný outfitu okroužkované drůbeže..)
jsem cynicka jdu spat.
ps. vyhlašuju soutěž - co symbolizuje finské slovní spojení "kiivi kondomii"?
nedlabu na vás, jen z nějakých důvodu zas nic nestíham ani tady nahoře - čas se rozhodl na mě hodit bobek a buď si to mašíruje kdesi v bílých dálkách přede mnou, nebo zamrz za mnou a já si to slepě spíduju do nikam.. (omluva filozofům za laické terminy v mých hlubokých metafyzických úvahách..)
takže opět plodím nestrukturovaný severský list, přestože mě maminka za poslední psani kapečku zjebala (omluva za severomoravský termin všem odjinud), v tom smyslu, ze mi ta vodka leze na mozek..
ráda bych psala o vzrušujícím studiu psychologie, ale psychologické pindy zůstavají pindama i na severu a informace o tom, že na člověka v šoku je třeba mluvit klidným hlasem z očí do očí by nebyla novinkou ani pro necvičenou, drobátko empatickou poloopici.. i zde se mi tedy dostává poznáni kvalitativně na úrovni výzkumu že 80 % lidí čůrá ve sprše.. (omluva za skepsi čtenářům všem)
začlo mrznout sněžit oteplovat se a ledovatět a já zhučela z kola tak, že jsem si na něj půl dne nenasedla v důsledku traumatu a opuchajícího kolena a vodila ho retardovaně vedle sebe s nenávistí k této pošahaně zamrzlé zemi.. (bylo mi později vysvětleno, že to není zemí, ale mou zadní nedostatečně promazanou brzdou, jež prostě zamzrla a nefachala a nutně tedy přední kolo podjelo.. nicméně mne děvčicu zocelenou to opět nezabilo.. (dosud nevím přesně, jestli ocel ve mně nebo špek na mně byl tím skutečným zachráncem..))
ale k věci, protože nasněžilo, můžou sporťáci sportovat, a to i ti nejpovolanější a my se můžem jít v úterý podívat na vlastní oko, jak si to z můstku švihá Ahonen..
den se prodloužil o necelé dvě hodiny za tu dobu co tu jsme a tak se občas pohybuju po venku i za světla, neurotransmitery jásají.. a jásat budou čím dál víc, neboť už v půlce března bude mít den 12 hodin (snad to nepoleze zas nějak jinak na už tak zkomírající rozum..)
uplynulý týden vyhlašuju za týden kulturního mixu mišmaše a zmatku, neboť z něj vycházím pomatena natolik, že si musím vědomě připomínat, kde to vlastně mrznu.. ze startu jsme navštívili lekci japonského bojového umění Shorinji kempo, které jsem považovala na základě četby článku na internetu za velice duchovní, pracující s akupunturou a poněkud bezkontaktní, ale ony se tam lámou zápěstí a vazy jako kdekoli jinde, akorát tady je lámou ve finské dřevěné boudě bez žíněnek.. je-li libo k narovnání zlomeného těla strečink po indicku, tedy jógu, nechte se vést ve finlandu mužem italem.. začal nám kurz analýzy maďarského filmu a absolovovala jsem prezentaci fotek z nepálu.. a dnes v noci jsme "multi-kulti" dorazili návštěvou klubu s živým koncertem brazilského jazzu, kde čepovali(!!!) několik druhů piva českého (krušovice, kozel, plzeň) a belgického a kde se hbitě do rytmu svíjeli nejen švýcaři.. prosím vás najděte mě někdo!!! (no i když asi mě nikdo nenajde vzhledem k tomu že stále nemám umístěnu na rukávu kolem paže jakousi úřady zde doporučovanou odrazku, jakožto pojistku bezpečí a záruku faktu, že váš outfit je nápadně podobný outfitu okroužkované drůbeže..)
jsem cynicka jdu spat.
ps. vyhlašuju soutěž - co symbolizuje finské slovní spojení "kiivi kondomii"?
Žádné komentáře:
Okomentovat