Finlandsko_mail 5.

Takže.. ve Finlandu je to s pařením asi jako všude jinde, okusili jsme klubíky pohodove i klasickou diskárnu, a odnesla jsem si prozatim tyto závěry: šatnáři si zde zřejmě žijí na vysoké noze, neboť v každém podniku je nutno odložit si bundu do úschovy za euro až dva a zaplatit vstup od eura do nekonečna, dle volby akce, že.. větsinou je u každýho baru nějaká happy hour, kdy je levnější pivo, cider, nebo gin s tonikem, jenomže.. zdejši pivo chutná jak vývar z ponožek, ze cideru me boli hlava a na pravidelnou dávku ginu zas poněkud nedostačují finance.. takže vodka a pre-party vše jistí a pak už i to pivo chutná lépe.. nejsilněji na mne ve smyslu pozůstatku traumatu v mé citlivé dušičce, zapůsobila discoška, kdy nás po vstupu omráčil stroboskop a ohlušily decibely disco hitu stylu DJ Boba a Twenty 4 seven, což by ještě bylo ok, definitivně nás dorazila série finských hitů, kdy se všeci fini jak na povel zvedli z barových stoliček a začli zpívat a pařit na něco.. jak to popsat.. představte si muziku vzniklou mixem michala davida, rumunských O-zone a toho jejich hatlamatla jazyka.. žužo.. ale v rámci enkulturace, jsme se šok rozhodli překonat pozitivnim přistupem, koupí a spořádánim dvou drinku během deseti minut a hupsli na parket k rozjařeným finum..
zajimavé maji řešeni pro kuřáky, vzhledem k tomu, že nesmi v budovach kouřit, vymysleli si dosti diskriminační kuřárny ve formě prosklené buňky v rohu místnosti, kam si nesmí nebohý kuřák vzít ani svůj drink, fakt humáč při srovnáni s českou svobodou hedonistických požitků..
no a pokalební kocovina s chutí na slané a mastné zůstává zachována i zde na severu, zatím ji řešime společným vařenim, kdy s vymletým mozkem rekonstruujem události předešlého večera, přikládám fota jak se nám náramně zdařil smažený sýr.. přesněji sýrovo-olejovo-strouhanková šlichta s naštěstí nepřipálenýma hranolkama z mrazáku..
jo a přikládám i foto kdy spolubydle (vlevo, ta bez láhve v ruce) přišel balík s českým rumem a buchtou z domova, ne že by se to vyplatilo posílat, ale její rodiče mají konexe na kamioňáka co jezdí z té naší rodné hroudy až sem za obratník a tak máme občasnou dávku českých realit zajištěnou..
a pak jeste přikládam svůj psychologicky správně pozitivní pokojik..
zdruv!
(jo a ten nápis na etiketě vína mezi fotama stojí za překlad, my to četli až po nákupu, bo chuť nám přišla dosti zvláštní tak jsme se chtěli dočíst k čemu to pít a ouvej..)